Louky plné zlatých pampelišek zdobí občas husté porosty řeřišnice, sem tam se modrá popenec a na okrajích luk už vidíme zelenající se listy břízy, kvetoucí plané ovocné stromy. Jaro je ve své plné síle zrození. Inspirujme se v přírodě.

Řeřišnice, popenec a kopřiva

Při procházkách na louce teď asi neminete řeřišnici luční s popencem a kopřivou. Všechno jsou to bylinky, které stojí za to, abychom si jich všimli. Tak se na ně pojďme podívat. Vy si ty své najdete na jarních loukách a potěšíte se jejich krásou i hojivou schopností.

Řeřišnice

Řeřišnice chutná podobně jako řeřicha, kterou známe, když se ještě během zimy a časného jara nemůžeme dočkat něčeho zeleného, a tak si ji pěstujeme za oknem. Podobně, jako používáte řeřichu, tak se dá použít i řeřišnice. Sbírejte kvítky, které jsou bílé, někdy růžové až jemně nachové. Dají se přidat do pomazánek s tvarohem, slunečnicovými nebo dýňovými semínky. Hezky ozdobí i jarní zelený nápoj z kopřivy nebo ptačince.

Lístečky má řeřišnice drobné, ale také je můžete sbírat. Stonek je příliš tuhý, proto ho do jídel nepoužívám. Tato něžně vyhlížející rostlinka je výborným zdrojem vitaminů, které nám v zimě trochu scházely.

Popenec

Popenec má zase chuť i vůni podobnou hluchavce. Myslím, že není žádná bylinka, se kterou by se mohl zaměnit. Nápadný je sytě modrými až fialovými kvítky, jež vás už z dáli na louce upoutají. I samotný květ se hluchavce podobá.

Na mé zahradě se popenec rozrostl a vytvořil hustý porost nahrazující trávník. Mám radost z takové milé společnosti, a tak si občas popenec přidám do salátu, nebo ho sním přímo na zahradě. Také ho suším do čajových směsí na zimní období, připravuji z něj bylinkovou sůl nebo pleťovou masku.

Kopřiva

Kdo by ji neznal. Často vyrůstá na zahradách, o které pečujeme – má ráda výživné hnojené půdy, proto je naší věrnou společnicí. Na jaře ji vytrhávám i s kořeny – listy usuším na nálev, čerstvé užívám ve formě zeleného mléka, nálevu, masky a kořeny suším na odvar.

Víme o ní, že je to čistící jarní bylina s velmi příjemnou chutí. Také proto ji máme rádi a ctíme její léčivou sílu. Dá se i bez rukavic sbírat tak, že se o ni nespálíte, ale mnohdy mám při sběru holýma rukama pocit, že to požahání od kopřivy je vlastně přínosné a hojivé.

Níže na obrázku vidíte řeřišnici luční (vlevo) a popenec obecný. 

Bylinkové octy

Octy z bylinek jsou nejen chutné a zdravé, ale zřejmě vás bude bavit i jejich příprava. Na výrobě bylinného octa mě baví už ta část, kdy se ocitnu na voňavé louce. Jen tak se procházím a „najednou“ vidím bylinky, které si přitáhnou mou pozornost. Pokaždé jsou to jiné.

Někdy se jen toulám loukou a bylinky jen obdivuji, kochám se a vnímám jejich poselství. Často a ráda je fotím. I když mám úplně obyčejný foťák z druhé ruky, focení bylin mě už dávno zcela pohltilo. A někdy si nasbírám pár hrstí či snítek nějaké bylinky do bavlněného pytlíčku, který mi věnovala kamarádka. Pak bylinky suším, nakládám do oleje, tinktury, připravuji z nich masti, nebo bylinný ocet.

Octy s bylinkami používám na dochucování salátů, pomazánek, zeleninových jídel. Dodají pokrmům výbornou chuť a ještě ho obohatí minerálními látkami. Nebo můžete přidat lžičku octa do vody a popíjet na posílení při jarní únavě, podpoře detoxikace a správné funkce metabolismu.

Bylinné octy jsou vynikající také jako obklady na zánětlivou pokožku – tam je ředíme vodou. Dobře také působí na potíže s lupy ve vlasech. Při pravidelném používání octa jako zábalu na vlasy brzy uvidíte zlepšení.

Jak vyrobit ocet z bylinek

Pro výrobu octa nejčastěji používám domácí jablečný ocet. Ráda vím, co všechno v mém octu, do kterého chci ponořit zelené poklady, „plave“. Když ocet dojde a nestihnu vyrobit další várku, tak si pořídím nějaký dobrý ve zdravé výživě. Ale můžete použít i vinný ocet.

• Bylinky nejprve nakrájím na menší kousky a zaliji octem až po okraj sklenice. Než nasají tekutinu, tak se drží u hrdla (jak je vidět na obrázku níže – tyto bylinky jsou čerstvě naložené), ale později ztěžknou a klesají. Také tím, že ocet občas promícháte, pomůžete lepšímu vyluhování cenných látek i klesnutí bylin pod hladinu.
• Ocet s bylinkami nechávám vyluhovat několik týdnů na světlém místě – nejčastěji na okně. Potom bylinky přecedím a ocet uchovávám v temnu. Není potřeba ho dávat do lednice, ale mějte ho tam, kde ho budete mít po ruce, abyste si jeho léčivých látek užili.

U octa však tolik jako u oleje nehrozí zkažení. Při výrobě oleje je nutné, aby byly všechny bylinky bezpodmínečně ponořené, jinak olej začne plesnivět a tím je znehodnocený.

Řeřišnice luční na louce a naložená v octu s dalšími bylinkami. 

Jarní vděčnost z bylin

Vždy, když se toulám jarní loukou a vidím to nepřeberné množství bylin, hmyzu a slyším štěbetání ptáků, cítím vděčnost. Jsem ráda, že s vámi mohu sdílet recepty z bylin a dělit se o poznatky, které mi příroda našeptává.

Až se půjdete projít do jarní krajiny, otevřete své oči a srdce. Zřejmě ucítíte pocit správnosti, že všechno, co se děje, je v pořádku. Záleží na našem úhlu pohledu.

Pěstování bylin na zahradě

Mnohé plané bylinky se dají pěstovat na zahradě. Nebo lépe řečeno, dát jim prostor, aby se mohly na zahradě zabydlet. Ať už je to pampeliška, česnáček, bršlice, heřmánek, ptačinec, truskavec, pelyněk, řebříček nebo kopřiva.

Všechny zmíněné plané bylinky jsou léčivé, proto stojí za to uvítat je na zahradě mezi zeleninou, kterou chceme pěstovat. Vytvoří harmonické společenství, obohatí půdu, můžeme je sníst, užívat jako léčivky. Připravte pro svou zeleninu i bylinky záhony, na kterých budou prospívat. A těšte se na krásnou podívanou.

Jak vytvořit bylinkový záhon si přečtete v článku.