Pořiďte si Můj bylinkový diář 2021. K objednávce >>> tudy.

Saláty z jarních bylinek

Mnoho bylinářů sbírá léčivé bylinky a připravuje z nich sirupy, tinktury, masti, ale méně je takových, kteří je používají jako potravu. Tento článek je pro vaši další inspiraci.

Jedlé léčivé rostliny

V článcích, které o bylinách píšu nezapomínám zmínit, že se dají také jíst. Přesto vnímám, že na některé je stále pohlíženo jen jako na plevel. Plevel je ale jedlý. Často i chutný a léčivý.

Samozřejmě, že ne všechny byliny jsou jedlé. Některé se pro obsah jedů nekonzumují. A některé jsou sice jedlé, ale nejsou tak chutné.

Obecně mají plané bylinky spíše hořkou chuť. Často i nakyslou nebo trpkou, ale také se setkáte s doslova lahodnou chutí i bez toho, aniž byste k bylině museli přidat několik kg cukru.

Už dříve se vědělo, že plané bylinky mají vysoký obsah vitaminů, minerálních a dalších látek, které jsou pro náš organismus cenné. Ani pěstovaná zelenina (natož ta kupovaná) nám nepřinese takový užitek, jako jedlý plevel.

Tím nechci říct, že bychom měli jíst jen plané bylinky, ale vyváženou stravu do které by ty plané byliny rozhodně mohly patřit, pokud si k nim najdeme cestu.

Co mi roste na zahradě

Z jedlých plevelných bylinek nejčastěji připravuji saláty. Někdy pomazánky, pesta, špenáty a další. Nejraději si je dopřávám přímo na zahradě, kde vím, že nepoužívám žádnou chemii, a tak mohu bez obav konzumovat vše jedlé.

Přečtěte si, jaké bylinky mi na zahradě vyrůstají, a které se dají jíst. Všechny uvedené najdete i volně v přírodě a zřejmě i na vašich zahradách.

Kozlíček polníček

Jistě znáte tuto bylinku, která se nejen pěstuje na zahradách pro svou křehkost a lahodnost, ale také ji můžete najít na loukách. Některé louky jsou v tuto dobu polníčkem doslova poseté, ale sbírejte ho jen na čistých místech. Dají se sklízet listy i celá kvetoucí nať.

Polníček jsem kdysi vysela na záhony a od té doby na zahradě bydlí. Sám se vysemeňuje, takže možná ho příště najdete na jiném místě. Každý rok polníček objevuji na dalších stanovištích. Dá se pěstovat i v truhlíku za oknem.

Brzy z jara, někdy ještě v závěru zimy se objevují jeho sladké a křupavé listy, které jsou bohatým zdrojem vitamínu C. Když vykvete, neztratí nic ze své lahodnosti. Potom sbírám celou kvetoucí nať. Je výbornou bylinkou při jarní únavě, nedostatku vitamínů, harmonizaci metabolismu a chudokrevnosti.

Je velmi lahodný v salátu nebo pomazánkách. To dobrý způsob, jak dopřát tělu zelené vitaminy a posílit jeho odolnost. Používám do především v syrovém stavu samostatně nebo s jinými rostlinami. Přidám trochu oleje a octa (jablečného, vinného nebo bylinkového). Někdy ho přidám do pesta k jiné bylině, která má intenzivní ostrou chuť – třeba do lichořeřišnicového.

Níže vidíte rozkvetlý polníček.

Bršlice kozí noha

Ani bršlice není bylinářům zahradníkům neznámá. Je to vděčně rostoucí trvalka, kterou bychom měli víc opěvovat, než se ji pokoušet likvidovat.

Brzy z jara z ní připravuji pesto, špenát, přidávám ji do polévek, omáček, bylinného oleje, pomazánek, salátů. Má příjemnou chuť podobnou petrželové nati v kombinaci s chutí éterického oleje z jalovce. Je vhodná i na výrobu tinktury, masti nebo obkladu na bolestivé klouby.

Je to léčivka, která přirozeně podporuje detoxikaci těla, užívá se při revmatismu, dně, potížích s močovými cestami, na podporu látkové výměny, pročisťuje ledviny, lymfatický systém, pomáhá při zavodnění organismu, snižuje krevní srážlivost, má protizánětlivé a mírně projímavé účinky. Je to silně hojivá bylina na podporu celého organismu. Nedoporučuji ji však k dlouhodobějšímu užívání.

List bršlice na mé zahradě.

Jitrocel kopinatý

Také jitrocel vám jistě roste na zahradě. Sbírejte ho od počátku jara, když začínají vyrůstat malé lístečky, ale dá se sbírat i později. Nejlépe však na počátku růstu. Často se setkáte i s jitrocelem větším, který také můžete sbírat a užívat stejně jako ten kopinatý.

Jitrocel přidávám do zelených nápojů, pomazánky, polévky, salátu. Je hojivý na pokožku, proto se z něj dá připravit obklad na nehojící se rány, je výborný do bylinkového octa (na vnitřní i zevní užití), pleťovou vodu, masku. Často ho kombinuji s dalšími jarními bylinkami.

Tato bylinka pomáhá při dýchacích potížích – zahlenění, kašli, zánětech dýchacích cest, virózách. Dokáže hojit i pokožku, podporuje krvetvorbu, očistu těla, lymfatický systém, je účinná i při otocích. Jitrocel je takový jarní životabudič pro naše tělo.

Listy jitrocele kopinatého. 

Ptačinec prostřední

Jemný a chutný ptačinec vyrůstá nejen na mé zahradě, ale taky z květináčů. Když ho ze záhonů vytrhávám (pleju), nikdy ho nevyhazuji, ale zacházím s ním jako s cennou léčivou bylinou. Při pravidelném stříhání bude ptačinec na vaší zahradě dorůstat a tak si ho můžete opakovaně dopřávat od jara až do podzimu.

Má příjemnou nasládlou chuť podobnou mladé kukuřici. Přidávám ho do salátů, pesta, špenátů, omáčky, bylinkových octů, pleťových masek. Ve formě obkladu hojí pokožku – akné, mokvavé rány, spáleniny, bolestivé vředy a další.

Harmonizuje metabolismus, pomáhá detoxikaci celého těla, posiluje činnost ledvin, plic, čistí pokožku. Je to výtečná bylina při jarní únavě a nedostatku vitaminů.

Rozkvetlý ptačinec prostřední (nazývaný také žabinec).

Jahodník obecný

Jahodník uvidíte vyrůstat už počátkem března. Je to velmi otužilá rostlinka. Od května zdobí svými krásnými kvítky louky i okraje lesů. Sbírají se listy v době kvetení jahodníku, později také velmi lahodné plody.

Listy mají protizánětlivé účinky, užívají se při průjmech, hemoroidech, zažívacích obtížích, ledvinové nedostatečnosti, zánětech v dutině ústní, zevně pomáhají hojit zanícenou či nečistou pleť.

Do salátu můžete přidat kvítky i mladé listy. Ty starší jsou už tužší, vhodné na sběr a sušení do bylinných směsí. Z květů i listů lze připravit i bylinkový ocet na potírání pokožky. Plody jsou nejchutnější syrové přímo na louce, ale dají se užívat i na mnohé jiné způsoby – do octa, marmelád, letních nápojů, domácích zmrzlin, koláčů nebo jako pleťová maska.

Krásný květ jahodníku kvetoucího na louce pod lesem. 

Popenec obecný

Vynikající půdokryvná bylinka, která mi na zahradě vytvořila hustý trávník. Vděčně ho užívám od brzkého jara do salátů a pomazánek. Někdy místo pažitky nasekám popencovou kvetoucí nať na brambory, do pokrmů s pohankou či bulgurem.

Tento jedlý trávník mi dělá radost a kdykoli potřebuji něco zeleného do salátu, na ozdobu nápoje, nebo když mám chuť na bylinkovou pomazánku, dojdu si pro popenec, který roste po celý rok.  Nepěstujte trávník, ale nechte ho, aby se pěstoval sám a vy jste ho nemuseli ani zalévat.

Popenec přináší úlevu při dýchacích potížích, dodává sílu ledvinám, pečuje o sliznice. Má protizánětlivé účinky, působí svíravě, podporuje činnost jater, zlepšuje funkci metabolismu a celého trávení. Zevně je výbornou bylinou k hojení pokožky při ekzémech, špatně hojících se ranách nebo křečových žilách.

Zelený jedlý trávník z popence. 

Lopuch větší

Občas si pomyslím, že mít ještě o kus větší zahradu, pěstovala bych tam jenom lopuchy. Jsou totiž nejen krásné a léčivé, ale taky výborné jako pokrm.

Nejčastěji je jím syrové v salátu, ale jsou dobré i krátce orestované na kvalitním rostlinném oleji. K nastrouhaným kořenům lze přidat i mrkev, hrášek nebo jinou zeleninu, která právě roste na zahradě. A také bylinky – tymián, nať kopru nebo estragon,…

Lopuch má vynikající účinky především na zlepšení činnosti jater, slinivky, žlučníku, močového systému. Je to výborná jarní bylina napomáhající přirozené očistě organismu. Zevně hojí pokožku, ošetřuje mastnou pleť, pomáhá zbavit se lupů a je vhodný i při nadměrném vypadávání vlasů. Vyrábím z něj tinkturu, prášek a olej (na zábal vlasů). Používám ho vnitřně také ve formě odvaru – z usušených kořenů. Jak vidíte, lopuch není obtížný plevel, ale cenná léčivá bylinka.

Léčivý kořen lopuchu, můj oblíbený.

Čekanka obecná

Kořeny, listy a květy čekanky jsou také vhodné na přípravu salátu. Kořeny jsou sice hořké, ale podporují správnou funkci žlučníku, slinivky, jater. Užívají se při cukrovce, na problematickou pokožku, při nedostatečném trávení. Často si stačí dát jeden kořen týdně a zanedlouho jsme příjemně překvapení, jak lehce se najednou cítíme.

Dříve se kořen čekanky užíval jako náhražka kávy pod názvem melta, cikorka (latinsky se čekanka nazývá Cichorium intybus).

Listy se dají sbírat od dubna/května do salátů, pomazánek, zeleninových jídel. Mají příjemnou chuť. Působí očistně na pokožku, takže jejich účinky oceníte i při zevním užití ve formě očistných pleťových vod, masek nebo obkladu. Blankytně modré květy jsou také krásnou ozdobou letního salátu (vykvétají počátkem léta a kvetou až do podzimu). I z nich je možné připravit pleťovou vodu, nálev.

Čekanku si na zahradě velmi hýčkám.

Křen selský

Statná léčivá bylina podporující trávicí činnost, působí na rozpouštění hlenů v dýchacím ústrojí, prokrvuje, povzbuzuje, očišťuje krev, má antibakteriální účinky. Obsahuje řadu důležitých vitamínů – především vitamin C. Není však vhodný při vředových chorobách, ani ve vysokých dávkách.

Kořen křenu používejte nejlépe čerstvý. Z čerstvého si připravte křenové víno, křen s medem, tinkturu nebo placku při zahlenění. Křenové víno se užívá při jaterní nedostatečnosti, žlučníkových kaméncích, na podporu trávicí činnosti, působí desinfekčně.

Až uvidíte křen vykvést, přivoňte si k jeho květům. Dají se jíst a chutnají jako křen, jen nejsou tak štiplavé. Přidávám je do salátů, polévek, pomazánek i do křenové omáčky s kořenem. Mladé listy křenu v brzkém jaru také sklízím do salátů. Někdy z nich připravím vynikající pesto, které pak přidávám k pohance, rýži nebo bramborám.

Další recepty z kořenů najdete v programu Očista kořeny.

Pampeliška lékařská

Od dětství miluju chuť křupavých stonků pampelišky a zůstalo mi to dodnes. Celé jaro si na nich pochutnávám a dávám jim přednost před tzv. pampeliškovým medem z květů, který někdy ani nestihnu vyrobit. Přesto si zlaté květy nenechám ujít a nejraději z nich připravuji mast.

Ochutnejte stonky, květy i listy pampelišky v salátu, tak budete mít z této léčivé bylinky největší užitek. Pohladí vaše játra, žlučník a celkově podpoří vaše tělo v jeho správné funkci. Účinky pocítíte i zevně na pokožce – zlepší se vám pleť, mohou se zmírnit i potíže s ekzémy a dalšími kožními neduhy. Pampeliška je zkrátka bylinka, kterou byste na jaře neměli minout.

Mnoho dalších receptů z pampelišky najdete i v článku.

Saláty z jarních bylinek

Od jara až do podzimu jsou bylinky mou milovanou potravou. Na zahradě si sem tam utrhnu nějaký zelený poklad a sním přímo na místě. Mnohé uvedené bylinky můžete spolu kombinovat a přidat je do salátu společně. Přesto nejlépe chutnají, pokud použijete jeden či dva druhy.

Salát ochuťte nějakým dobrým rostlinným olejem, který ještě podpoří chuť a zvýší hodnotu salátu. Kvalitní oleje obsahují látky potřebné pro naše tělo. Do salátu obvykle přidám pár lžiček jablečného nebo bylinkového octu, který vyrábím během roku z různých bylin.

Jak vidíte, plané rostliny jsou nejen léčivé, ale taky chutné. Není tedy potřeba se jich na zahradě zbavovat, ale hýčkat je a přijmout jejich četné léčivé účinky a způsoby využití. Vnímám to tak, že nám tyto byliny přišly pomoci. A my jim projevíme svou vděčnost tím, že je budeme s láskou užívat.

 

Linda Mahelová

Milovnice vůní, bylin a zázraků každodennosti. Jsem nadšená bylinářka, aromaterapeutka, autorka e-booků 10 bylin k očistě vašeho těla a Bylinkového kalendáře. Více o mně najdete tady>>

Ráda s vámi sdílím bylinkové recepty v článcích na blogu a online programech, které jsem pro vás vytvořila. Těší mě, že programy pomohly už stovkám nadšených bylinkářů, kteří jimi v posledních letech prošli.

Učím vás vyrábět své bylinkové poklady - masti, tinktury, likéry, sirupy, octy, bylinné směsi a mnoho dalšího v online programu Vůně bylin. Inspirace, rituály, meditace a návody na výrobu bylinkových dobrot najdete v celoročním online kurzu Zahrada mysli. Hojivou sílu bylin a meditací poznáte v programu Zdravá žena, kterým vás budu krok za krokem provázet. Jak mít krásnou pleť, zdravé vlasy, žít bez vleklé únavy se naučíte v programu Očista těla kořeny.>>

Inspiruji druhé, aby skrze vztah k přírodě objevili vztah k sobě.

Komentáře